Zítra to roztočíme drahoušku..řekli jsme Jaromírovi. A roztočili jsme s ním klip k písni Zálohovaná. Idea Jany a Jendy byla jasná – Jarda, jehož holý životní prostůrek zabydlí velké množství krásných, prázdných lahví. Ty bez potíží dodal Jendův tatínek Bronislav, který se s láskou sběru lahví (plných) již léta věnuje. Obsah si ponechal a kapele poslal mnoho skla. Točili jsme v obci Zálezlice. Místo pro natáčení jsme nemohli zvolit lépe. Na jednoho místního obyvatele totiž vytřídí nebývalé množství tříděného odpadu, až z toho nedávno získaly Zálezlice titul „Zelená obec“. Po vesnici mají rozmístěno celkem šest sběrných míst na tříděný odpad, která jim Jananas po skončení natáčení pomáhal úspěšně zaplnit. Režie klipu se ujal Jakub Vlachynský. Točil a stříhal za flašku. Jak jinak.. Děkujeme!
Projekt Focení u fanoušků má za sebou svoje brněnské kolo! Za aparátem tentokrát kouzlil fotograf David Konečný. Ten nejenže po cestě z Prahy prokázal nesmírnou psychickou odolnost, vyslechl oblíbený pořad kapely Písničky na přání a Mozaika na frekvenci ČRo Brno, bez mrknutí oka zvládl sledovat Jendův „volant dance“, ale dokonce se nebál zajet s námi i do Líšně, kam tramvaje jezdí lesem! Tam jsme vyzvedli Jaromíra a mohlo se jít na věc.
První, u koho jsme se zastavili, byl fanoušek Jiří. Není žádným tajemstvím, že sponzoruje veškeré Jananas merchandise předměty (vyrábí nám super trika, plakáty i placky) a je de facto naším největším fanouškem v Brně a okolí. Proto nás pozvání do jeho výrobního závodu v Sivicích u Brna vůbec nepřekvapilo a rádi jsme pozvání přijali. Po obhlídce kanceláří jsme si zařádili na ještěrce a vůbec ve skladu, stolárně a celé firmě. Zarazila nás ale jedna věc..odkdy se na Moravě podává na uvítanou plechovka toluenu? Co se stalo s chlebem a solí? Co se stalo se slivovicí? Možná jsme Jirkovi přišli moc smutní a chtěl nás trochu rozveselit. Povedlo se. Jirko, díky!
Slečna Veronika, která nyní žije v Praze (a zde úspěšně svůj brněnský původ tají) si dokonce neváhala půjčit v Brně byt, aby nás mohla pohostit čajem. A tak druhá zastávka vedla do vypůjčeného holobytu v centru Brna, kde kromě pohovky, postele, knihovny a skromné kuchyně nebylo zhola nic. Všichni jsme si proto dali silný černý čaj z kvalitní brněnské vody (jen Chili měl naklíčený ječmen) a závěrečná postelová scéna i s fotografem Davidem završila naše brněnské dobrodružství. Byla to samospoušť.
Brňani! Máte v Brně lepší výhled z okna než Cajzli? Lepší stoly? Lepší gauče? Lepší bojlery? Teče Vám z kohoutků lepší voda? Dokažte to! Jananas prožije v pátek 24. února v Brnečku několik zcela volných odpoledních hodin! A to je ta nejlepší chvíle pro pokračování projektu „Focení u fanoušků„. Pokud chcete, aby se kapela přišla s fotografem zvěčnit k Vám domů, pošlete nám pozvání e-mailem na info (zavináč) jananas.cz s předmětem „Focení u fanoušků“ nejpozději do čtvrtka 23.února do 17:00. Připojte prosím číslo svého mobilní telefonu a adresu, kde bydlíte. Odborná komise ve složení Infeldová, Vávra, Fulnek zasedne a vybere nejoriginálnější pozvání a pak už se můžete těšit na naši okupaci Vašeho gauče nebo odborné vyjídání Vaší ledničky.
A pokud se na Vás nedostane, zaskočte nám večer 24. února vynadat na koncert do Café Práh. Už se těšíme jak malí Jardové (hlavně Jarda)!
Řekněme si to narovinu. Jaromír tloustne. Když se koncem vánočních svátků nemohl jednoho večera dostat ven z kalhot a musel se v nich i osprchovat, aby omýdleny sklouzly po jeho novém těle snáz dolů, začal usilovně přemýšlet. Jak zhubnout bez námahy? Dieta? Sport? Operace? Chyba lávky!
„Mám přece bratra-dvojče! A co se stane jednomu, projeví se i na druhém! Jsme přece k nerozeznání“ bleskl přejedenému Jaromírovi hlavou plán. Nebohý Jaroslav tedy našel dodatečně pod stromečkem strašlivý cvičební nástroj a přesný rozpis tréninků. Ačkoli jsou jeho zájmy umělecké, vyhověl bratrovi a nastoupil vyčerpávající program nazvaný „JAKO JAMES BOND“. Každý večer než si jde přivydělat do Obecního domu hrou na housle na koncertech pro cizince, musí cvičit. Jaromír s ním trénuje i patřičně chladný bondovský výraz. Posuďte sami, jak mu to jde..
„Schola Gregoriana Pragensis se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby“, dočteme se na domovských stránkách souboru. Se středověkým duchovnem je konec, Scholo! Soubor totiž neuváženě kývnul na živé hostování v naší písni Pražské jaro během festivalu v Náměšti nad Oslavou. A tady je důkaz, jak spolupráce oné červencové noci dopadla.
Vzhledem k faktu, že Schola vystupovala vždy se samými špičkami, například se sborem japonských buddhistických mnichů Óhara Gjosan šomjó kenkjú-kai, se cítíme velmi poctěni..Šťastny ať jsou všechny bytosti!
