KONEC SVĚTA (nebo minimálně Jananasu)
To, že skupině Jananas všechno trvá, na to jste si snad už zvykli. Ale to, že nám tři roky trvalo oznámit ROZPAD, to je myslím na pováženou (nebo aspoň na zápis do nějaké knihy rekordů). Bohužel, je to tak. Život happens. Jak jsme si nějak prorocky v poslední písni alba To samo zpívali “odejdu do fejdu”, tak to přesně se stalo. Kapela se ztlumila, píseň přestala.
Nechali jsme za sebou snad pár šťastnějších uší, hektolitry vypitých piv na podiu i mimo něj a třeba jsme taky něco předali dál a “Jananas legacy” bude stále žít.
Tak jedno velké díky, že jste s námi byli, že jste poslouchali a furt posloucháte. Byla to jízda a těšíme se z toho, co za další jízdu vytvoří každej po vlastní ose. Pokud si myslíte, že je to pouze poťouchlá kampaň na to, abychom se v šedesáti svraštělí a povislí comebackem zajistili na důchod, bohužel vás budu muset vyvést z omylu. Kapela je totiž vždycky – bohužel či bohudík – ten nejkrásnější, ale nejsložitější organismus na Zemi.
Za Antonína Sovu sepsal léta páně 2023
Jenda
P.S.: A abychom nebyli jen sentimentální hovádka, poslední rozloučení s kapelou právě teď probíhá na našem e-shopu, kde jsou ve výprodeji VŠECHNY skladové zásoby merche s 50% slevou. A nemusim snad dodávat, že už další zásoby nebudou… desky zase spolehlivě seženete (snad do úplného vyprodání) na Supraphonline.cz
P.P.S.: Fotka je čistě ilustrativní, byl to původně zvažovaný obal desky To samo a nikdy jsme ji nezveřejnili. K poslednímu ahoj se ale hodí víc než dokonale. Tak ahoj!
2024, rok, kdy lidé objevili mrtvou kapelu. Načasování je vždycky problém… Nicméně díky.
Opravdu VELKÁ škoda…právě tento týden jsem vás objevila na Spotify a poslouchám stále dokola. Talent, lehkost a vtipnost vašich super textů, vše podtržené příjemným Janiným hlasem. Tak snad, třeba, někdy….. Přeji do vašich budoucích počinů jen to dobré. Hlavně nepřestávejte muzicírovat, jste neskutečně talentovaní!!!! Show must go on!
Zdravím všechny jednotlivce z vás a budu rád vzpomínat na to, když jste kromě jednotlivců byli i jedna jednotka. Díky za to všechno, ale hlavně za to, že jste nám dokázali roztáhnout koutky do úsměvů příjemnějším (a zajímavějším) způsobem než Bolek Polívka svého času svým Deformátorem. Paradoxem je, že mi kolega v práci nadšeně hlásil svůj objev „nové zajímavé kapely“ cca půl hodiny před vaším vyhlášením konce světa.
Atomu ani kapele nemůže nikdo upírat právo rozpadnout se. Snad jako u atomu z toho vznikne nová energie. Ale mrzí mě na vás, že jste nedokázali splnit svůj veřejný slib. Když už si musíte hrát na atom, tak jako každá správná kapela, podle vašich vlastních slov a slibů, jste měli natočit nejdřív cédéčko pro děti. Toho je věčná škoda. Velká. Mockrát jsem si ho představoval a bylo mi jasné, že bych ho objednával okamžitě a „ještě horké“.
Držím vám palce do dalších kariér (a těším se co z nich vznikne!) a za sebe mám jasný plán: až mi bude osmdesát a jako nesnášenlivý stařec se rozvedu, tak… Raoul Schránil dobrý, ale já si raději v muzeu vypůjčím CD přehrávač a budu si v obýváku pouštět starý dobrý pecky Jananasu.
Díky za to, že jste byli tak štědré ovoce, co se o svoje pecky dělilo s námi všemi.