Letos v létě si kapela udělala soustředění na jednom tajemném venkovském statku. Během pobytu jsme přislíbili majitelům, že odměnou za jídlo a nocleh, pomůžeme shrabat a sklidit seno. Když jsme však seno uklízeli na malou zaprášenou půdičku, stala se podivuhodná věc..
V černém a pavučinami opředeném rohu Jaromír objevil tajemnou skříňku a v ní zašpiněný fotoaparát LOMO LC-A (Pro mladší ročníky a našeho bubeníka Chiliho: ЛОМО neboli Ленинградское оптико-механическое объединение – Leningradské opticko-mechanické sdružení, byl výrobce optických přístrojů v ruském Petrohradu.)
Jenda dychtivě odhodil hrábě a zjistil, že v aparátu je stále film! Když jsme jej vyvolali v polní temné komoře a spatřili výsledek, krve by se v kapele nedořezal. Nejsou vám ti návštěvníci z minulosti nějak povědomí?
Bubeník Chili, který velmi rychle zapadl do kapelního řádu (rozumějte: rychle se smířil s tím, že kapela nikdy nikam zásadně NESPĚCHÁ a přestal proti tomuto faktu bojovat), vyslovil na posledním jihočeském koncertě nesmělé přání. Chce mít na stránkách také „svou rubriku“. „Ale beze všeho..“ zamumlal potutelně zbytek kapely. A Voila! Tady je!!!!
Její obsah nebylo těžké vymyslet. Doposud jsme se totiž nesetkali s člověkem, jehož tvář by nám připomínala tolik různých osob, jako právě tvář našeho mladého drummera. Víme, že Chili oficiálního tatínka má. Přesto v nás však klíčí podezření, že všechno může být úplně jinak. Povšimněte si dnes nepopiratelné podoby s fotografem Robertem Vanem. Stejné rysy stejná gesta, vyčuhující košilové rukávy a podržte se – dokonce i stejné datum narození..Víme, že Robert dává přednost mužům, ale přesto: Roberte, nebyl jste někdy v Krnově?
Po minulém příspěvku do rubriky 14. komnata Jaromíra F. se mezi fanoušky strhla doslova mela. Rozhořčené emaily, které jste Jaromírovi posílali na kapelní adresu se hemžily výčitkami, zklamanými povzdechy a dokonce i slovy jako soud, týrání a lidská práva.
Jaromír nemohl takový tlak dlouho vydržet a po úporném naléhání veřejnosti a kapely, se bratra Jaroslava přeci jen uvolil pustit ven. A to ve velkém stylu! Rozhodl se rozvinout bratrův talent ke hře na housle a koupil mu celou konzervatoř!
A my se ptáme: není na taková gesta příliš pozdě, Jaromíre?
V minulém příspěvku jsme vás navnadili na dražbu rukopisu naší písně Pražské jaro, ale nyní vám dlužíme výsledek. Nečekali jsme, že se strhne taková bitva, ale aukční šílenství nakonec skončilo na 676 korunách, za které si rukopis odnesla tajemná dívka s přezdívkou Brr_bla.
A co jsme s výdělkem udělali? Vystačilo to na dva lístky na stání a jednu sklenku sektu. Obojí bylo brut.
Začalo Pražské jaro. Pro někoho festival zapálených lýtek, pro Jananas však festival hudby. Do Prahy míří newyorští, berlínští i jiní filharmonici a Jananas nechce sedět doma. Zvlášť proto, že na letošní ročník zve stanice ČRo 3 Vltava posluchače prostřednictvím naší písně!
Jenže..Tantiémy za vysílání jsou hubené a vstupenky na umění drahé. Ekonomicky smýšlející Jaromír tedy přišel s nápadem: „Vyděláme si na lístky tak, že vydražíme původní rukopis písně Pražské jaro! Stejně by po jarním úklidu jinak skončil v popelnici. A pak na skládce. A pak ve stavebním materiálu pro naše domy.“
Kdo tedy nechce aby rukopis písně skončil ve stavebním materiálu a ještě k tomu přeje Jananasu porci vážné hudby, máme tu speciální a(u)kci!
Dražba probíhá na portálu aukro.cz do 31.5. do 19 hodin
Ze tří listů rukopisu se dozvíte, jak píseň vznikala a k tomu zdarma přidáme patinu v podobě stop od desítek hrnků černého čaje Earl Grey. Lákavá nabídka, což?
Tak jsou konečně na světě pohyblivé obrázky k první písničce z naší debutové desky. Klip na píseň Raut točil tým Easyfunfilm, režie se ujal Hynek Čermák, střihu Peters Kubík a krásně nás maskovala Tereza Lišková. A natáčení jste se taky účastnili vy – fanoušci! Všem moc díky!
